Uhníst ze slov nejucelenější obraz tvých půvabů

Koketa v podloubí
Na ochozu ohně
Nedočkavá zářící
S pažemi břečťanu
Trojpolí vášně
Oči žhnoucí vlčí máky
Nehybné svět jimi protáčí
Bledými zdmi podvečera
Ve zvířené vodě tvých boků
Jazýček pampeliščích vah
Stiskněme páku
Otevřeme stavidlo
Noc tě ovine
Jak polibek dítěte
Mezi pokladnicemi
Lože kde jsme doma.

(17.5.2019)

Pod slupkou hladiny najdeš jen černou linku koryta neutuchající žíznivosti

Objeviti nové
Uchopiti laskavé táhlo jasu
Zažloutlé papíry
O čems kdysi snil
O záhonu prskavek v prostěradle
O nepřerušené žízni milovat
Na níž není protějška

Mrazivá palanda noc co noc
Nehybný čas neplodný čas
Vše vše jsem pověděl
A za zrcadlem
Najdeš vždy jen tutéž samotu.

(9.5.2019)

Některé myšlenky nás provází až ke končinám našeho vědomí — jsme jimi posedlí, ačkoli ze škatulky denní posloupnosti není úniku

Déšť zažehl kořeny duhy
Prvně jsme se políbili
Červené líce obzoru
Za staženými závěsy slabin
Byly ty naše.

*

Kůň jenž zapomněl všechny cesty nemá kam by šel
Přehršle figur na jevišti přece není nic k vidění
Nastražíš ucho vždy zbude jen dutý oblouk ticha
Zuby hodin sžírají hodináře až do chřípí bezvědomí
Poslední cáry něhy v osrdečníku jsi dočista pryč
Kam ses poděla.

(3.5.2019)

Průsečíky všech pohybů se střetávají v jediném stínu

Sešněrovat člověka
Do klíčové dírky
Vypjatá šlacha ve zbytečné tabulce
Nesmysl nevidět člověka
Skotačivé srdce
O rozcuchaném poledni
Trsy šeříku mezi prsty
Tvé duhovky znásobují slunce
Za rozkvetlého léta
Nejsi vidět
Parádivý ptáčku
Studánko smíchu
Dužino radosti
Nikdy se nevzdáme.

(1.5.2019)