Pod šípkovou lucernou v závěji modrých paprsků, okrášlená všemi tvary světa zpívá o bezstarostném poryvu žízně milovat

1
Co je nejdelší
Chvíle než mne zjitříš v davu
Mě vyšňořenou
Jak první letní den

2
Poledne krade stíny
Holé rty rosy
Ukryjme se zde
Do čtyř paží křepkého lože

3
Den co noha nohu mine
Zametáme veškerý tikot
Čas nás obkračuje
Nedočkavá lásko

4
Jak tě znovu vynalézt
Tebe živou za mými víčky
Oslňující rozetu
Divoce kvetoucí fontánu

5
Co je láska
Překypující oddanost
Za každého počasí
Vrchovatá hlava nezištnosti

6
Mladická zeleň touhy
Námluvy jara
Náš zámek linky vinic
Náš domov ustlaná náruč

7
Ráno vtéká do pokoje
Sníš o dosud neobjevených barvách
Veškeré krajině prostřené do peřin
Náš domov náš zámek.

(31.1.2020)

Tíživé dálky a samota — zbraně nesmyslu

V mé hlavě není k hnutí
Obrůstáš všechny kouty
Každý průhled každou petlici
Sklepení zapadaná sutí

Ženo celá obkvetlá leskem
Gejzír lávových očí
Jak jak popsat tvou nádheru
Na papíře zalitém steskem

Učiň prostor místem k žití
Ozdob pomeranč rozbřesku smíchem
Klikaté podvečery vytrvalým ohněm
Který laskavě do tmy svítí

A svým jediným polibkem
Zažehni ohňostroj jara
Jak prachárnu barevné rozkoše.

(23.1.2020)

Skutečný život se žije navzdory přehršlím masy

Plná čerstvé něhy
S pochodní v kytici
Odhodláním Sirény
Přiviň se blíž
Křehká a hřejivá
Neustále oživující
Samospád polibků
Kolotočem žízně
Po nekonečné chvíli
Prvně zcela neznámá
Roztíná vosk mlhy
Velkokvětá lampa
Vzpřímená na stupínku
Ve vatě objetí
Přiviň se nejblíž
Až nepoznáš které ruce jsou tvoje
Ženo oděná v plástev mé touhy.

(20.1.2020)

Drobnopisy touhy

1
Vykop stín za bezdeché noci
Teplý dech hřívy noci
Hvězdy šustí ve sněhu
Krajina na tebe napíná řasy
A tvé přilnavé objetí
Zůstalo prázdné

2
Květiny opravdovosti
V přepychu dennodení lásky
Tam stín mého stínu
Změkčuje tvé kroky

3
Co je největší lehkost
Milovati ženu
Milovati zapomnění
Že nejsem sám

4
V návětrné straně touhy
Jiskřící pantle v pěně mlhy
Tady jsme se poznali
A tady políbili
A ze světa kolem nečiší než tvé rozkošnické pohledy.

(19.1.2020)

Obyčejná slova

1
Vinice navoněné hlínou
Ženy se srdečnou náručí
Kde léta neslyšně plynnou

2
A zjara bílé kštice stromů
V čerstvě nažatém slunci
Na cestě jež nás vine domů

3
Něhou hnaný stroj touhy
Dívko protkaná strdím
Spanilá tváři na korouhvi

4
Pamatuješ na dny samoty
Na suché skrojky tmy smutku
Prázdnota ti šla v ústrety

5
Nepoznám rozkošnější krajinu
Varhany kopců pantlí nebe
A na každé pláni každé mezi
Na úžlabinách ulic
Na nerozhodných nárožích
Všude kudys mne vodila
Všude zbyly jen díry po tvém stínu.

(13. 12. 2019)