Pod slupkou hladiny najdeš jen černou linku koryta neutuchající žíznivosti

Objeviti nové
Uchopiti laskavé táhlo jasu
Zažloutlé papíry
O čems kdysi snil
O záhonu prskavek v prostěradle
O nepřerušené žízni milovat
Na níž není protějška

Mrazivá palanda noc co noc
Nehybný čas neplodný čas
Vše vše jsem pověděl
A za zrcadlem
Najdeš vždy jen tutéž samotu.

(9.5.2019)

Některé myšlenky nás provází až ke končinám našeho vědomí — jsme jimi posedlí, ačkoli ze škatulky denní posloupnosti není úniku

Déšť zažehl kořeny duhy
Prvně jsme se políbili
Červené líce obzoru
Za staženými závěsy slabin
Byly ty naše.

*

Kůň jenž zapomněl všechny cesty nemá kam by šel
Přehršle figur na jevišti přece není nic k vidění
Nastražíš ucho vždy zbude jen dutý oblouk ticha
Zuby hodin sžírají hodináře až do chřípí bezvědomí
Poslední cáry něhy v osrdečníku jsi dočista pryč
Kam ses poděla.

(3.5.2019)

Průsečíky všech pohybů se střetávají v jediném stínu

Sešněrovat člověka
Do klíčové dírky
Vypjatá šlacha ve zbytečné tabulce
Nesmysl nevidět člověka
Skotačivé srdce
O rozcuchaném poledni
Trsy šeříku mezi prsty
Tvé duhovky znásobují slunce
Za rozkvetlého léta
Nejsi vidět
Parádivý ptáčku
Studánko smíchu
Dužino radosti
Nikdy se nevzdáme.

(1.5.2019)

Ta samá, vždy stejná, stále nová a výbojná ve své náladě milovat

1
Křížová klenba našich těl
Spíná kužel horka
Tvůj dech
Je tam lépe slyšet
Je tam bezpečněji
Za každého počasí

2
Zahrada pod hladinou pouště
Pulsující myriáda průzračnosti
Jdi tam dívko jdi
Vykopej zlatou žílu mé touhy

3
Jediná spanilá mezi živoucími
Elektrizující kštice v poryvech úplňku
Na křesle nahoty se všemi svými hračkami
Čirá ve své nevinnosti
Ty sama jediná živoucí na houpacím koni vesmíru
Potok žízně za tvými rty tryská
Oblékneme-li noční košili soumraku.

(25.4.2019)