Tři sny

1
Nemám nic nežli slova a tvá krásná tvář
Se po kapkách vytrácí z cedníku mé hlavy
Mé dny vydýchaný pokoj kde není hnutí
Tisíckrát navršované nic v sutinách černi

2
Siločáry oslepujícího lesku
Tvých magnetických očí
Stáčí střelku mé hlavy
Zpět do okamžiku kdy jsme byli jedno

3
Ráno ti kreslí stín
Plný nejsladší rosy
Na planinách dálek
Nesmyslných jak odloučení

4
Uviděl jsem tě
Ve srocení davu
Kolem záhony růží a veliké bílé domy
Ulice praskaly ve švech
V červených šatech vyšňořená
Šelma s hlavou komety
S vlasy v plamenech
Nejčistější touhy

Míjel jsem bludiště postav
Toporní panáci jejichž zraky mě nezajímají
Míjel jsem hlasy všech jenž mě milují
Abych doplul k tobě
Na rohu náměstí
Jsi to ty
Vždy ladná spanilá
Ve vitríně oblohy své nádhery
Napěchovaná peřím rozkoše
Moaré vůně barev
Vlahých večerů kdy nemyslíme na spaní

Mísíme svá těla až mezi námi není skuliny
Do jediné přítomnosti
Gejzír prstů ohně oddanosti
Mluvíš o smíchu a tvé stále živé oči
Těkají prostorem jak paprsky deště
Mé lásky tvé lásky
Lehkonohá lastura s broušenými boky
Oděná křehkostí ženy dítěte

*

První špitnutí do dne jenž se rodí
Zbytky mlhy ve vysoké trávě
Roztrhlé provazy loď je pryč zůstal jsi na vleklém moři sám
Nevidíš konec.

(12.4.2019)

Den zháší ohně

V mém zapomnění
Se nic nehýbe
Cizeluji tvůj úsměv
V rozvířeném prachu
Hledám ozvěny stop
Za hranicí noci
Tunelem trní jenž
Přesahuje veškerý prostor.

*

Skříň voňavého prádla
Napájí krví pupeny
Prvního vzdechu jara
Pochodeň tvé hlavy
Oživuje noční zvěř
Příroda tě omotala
Krajkou lučního kvítí
Den tě nadnáší
Ženo hračko rozkoše
Píši tvé jméno
Na rub víček
Na vosk přítomnosti
Čas ti maluje
Krajinu kolem zorniček
Mluvíš-li o polibku
O svízeli milovat
Úsvit pije rosu
Přijď ke mně
Potáhni za opratě
Vroucí harfo vzdechů
Prostřená v peřinách
Jak hladina obzoru
Jediná skutečná píseň
Já ty my
My dva jeden.

(6.4.2019)

Jsi uzamčená v ručičkách vzdálenosti

Těžkost nemyslet na tě
Lehkost být
Pod laskavými oblaky
Tvé nahoty
Radost mít tě
Třpytivý svět v dětských očích

*

V mém spánku
Sním o všech křehkých čárách tvé tváře
A uzřím-li tě
Mám delší ruce
V mé náruči je víc místa
Klika mého srdce se roztáčí
V rytmu tvých rtů
A v polovičním srdci
Jsem živý ve spánku mrtvý za bílého dne.

(4.4.2019)

Co jsem vždycky chtěl

1
Rozesmátá jak májový déšť
Polní kvítí si šeptá o tobě
První jarní květina chce kvést
Obzor ještě spí neví o sobě

2
Mluvím-li mluvím o tobě já
Znám zvuk zámku tvých stehen
Ty má nádherná švitořivá laskavá
Ruce šité jedním stehem

3
Dole pod kopcem jsme šli bosi
Podél linek lesa a dlaní ticha
Skály tě obrážely má jediná
Miluji tě krajina nás prchá

4
Slyšíš cvrkot okolo
A myslíš na zvířata na provázku
Na to jak mi dát polibek
Na okenice noci všechnu mou lásku.

(25.3.2019)

Toužím po tvé touze

Slyšíš pod podlahou pučet kvítí
A okenní tabulky dýchat jarem

Slyšíš štěbetat ráno
Bubliny smíchu mezi čtyřmi stěnami

*

Mé paže popínají tvé boky
Slyšíš aleje praskat pod tíhou nebe
Vesmír jsme pustili z hlavy
Rovnoběžky cest a všechny stromy v davu lesa
Mé oči lemují každý tvůj pohyb

*

Loď na mělčině tiše pláče
Poslední ryba šla spát
Hladina širá jak nekonečná mašle mého smutku
Jak hrdlo toho jehož nikdo neslyší
Ani ty
Ani já sám
Nikdo

*

Hledáš tep života
Oslňující příboj žízně
Po tom mít tě

Dívko zdobená leskem
Všech ročních období
Chyť déšť za cop
Přeskoč kopec

*

Jsou věci samozřejmé
A věci vzdálené
A věci samozřejmé a vzdálené
Polibky na rozloučenou
Bezrozměrný stesk
Polaskání že už tu jsi
Špitnutí ve dveřích
Jsi-li tady

Jsou probuzení a prázdná lože
Jsou květiny a prázdné dlaně
Jsou věci na něž jsme nemyslili a přece po nich toužili
Jak jen může člověk toužit
Chvíle kdy myslíme že jsme jen my sami dva
Jen my sami
My dva sešití touhou
Tikot dvou těl do taktu
Slyš mne.

(24.3.2019)