Mořská panna

Cesta nás táhne
Zatáhni závěsy
Nadýchaná jak letní podvečer
Čerstvě nažaté kopřivy
Vodopád hvězd zapaluje kopce
Rybí ploutev v krajkové zástěře
Oknem nám teče do pokoje obloha
Ta jediná
Odložili jsme hlavy na prádelní šňůry
Jako když praskne v lese podlaha
Jako když slunce rozvine krovky
Jako když máš pocit
Že nevíš
Kde jsi ty
A kde už já

*

Cesta nás táhne
Na kolečkovém koni
Pamatuješ tehdy
Ještě jako dítě
Vzdálenosti byly nesmyslné
Dny byly rychlé
Neuměl jsem mluvit
A přece jsem měl co říct
O růži v záhonu o tmě za bouřky
Svíce ty magnety
S půvabem ženy
Nebyl jsem jiný
Byl jsem to já
Dítě.

(1. 7. 2014)