1
Nemám nic nežli slova a tvá krásná tvář
Se po kapkách vytrácí z cedníku mé hlavy
Mé dny vydýchaný pokoj kde není hnutí
Tisíckrát navršované nic v sutinách černi
2
Siločáry oslepujícího lesku
Tvých magnetických očí
Stáčí střelku mé hlavy
Zpět do okamžiku kdy jsme byli jedno
3
Ráno ti kreslí stín
Plný nejsladší rosy
Na planinách dálek
Nesmyslných jak odloučení
4
Uviděl jsem tě
Ve srocení davu
Kolem záhony růží a veliké bílé domy
Ulice praskaly ve švech
V červených šatech vyšňořená
Šelma s hlavou komety
S vlasy v plamenech
Nejčistější touhy
Míjel jsem bludiště postav
Toporní panáci jejichž zraky mě nezajímají
Míjel jsem hlasy všech jenž mě milují
Abych doplul k tobě
Na rohu náměstí
Jsi to ty
Vždy ladná spanilá
Ve vitríně oblohy své nádhery
Napěchovaná peřím rozkoše
Moaré vůně barev
Vlahých večerů kdy nemyslíme na spaní
Mísíme svá těla až mezi námi není skuliny
Do jediné přítomnosti
Gejzír prstů ohně oddanosti
Mluvíš o smíchu a tvé stále živé oči
Těkají prostorem jak paprsky deště
Mé lásky tvé lásky
Lehkonohá lastura s broušenými boky
Oděná křehkostí ženy dítěte
*
První špitnutí do dne jenž se rodí
Zbytky mlhy ve vysoké trávě
Roztrhlé provazy loď je pryč zůstal jsi na vleklém moři sám
Nevidíš konec.
(12.4.2019)