Některé myšlenky nás provází až ke končinám našeho vědomí — jsme jimi posedlí, ačkoli ze škatulky denní posloupnosti není úniku

Déšť zažehl kořeny duhy
Prvně jsme se políbili
Červené líce obzoru
Za staženými závěsy slabin
Byly ty naše.

*

Kůň jenž zapomněl všechny cesty nemá kam by šel
Přehršle figur na jevišti přece není nic k vidění
Nastražíš ucho vždy zbude jen dutý oblouk ticha
Zuby hodin sžírají hodináře až do chřípí bezvědomí
Poslední cáry něhy v osrdečníku jsi dočista pryč
Kam ses poděla.

(3.5.2019)

Průsečíky všech pohybů se střetávají v jediném stínu

Sešněrovat člověka
Do klíčové dírky
Vypjatá šlacha ve zbytečné tabulce
Nesmysl nevidět člověka
Skotačivé srdce
O rozcuchaném poledni
Trsy šeříku mezi prsty
Tvé duhovky znásobují slunce
Za rozkvetlého léta
Nejsi vidět
Parádivý ptáčku
Studánko smíchu
Dužino radosti
Nikdy se nevzdáme.

(1.5.2019)

Ta samá, vždy stejná, stále nová a výbojná ve své náladě milovat

1
Křížová klenba našich těl
Spíná kužel horka
Tvůj dech
Je tam lépe slyšet
Je tam bezpečněji
Za každého počasí

2
Zahrada pod hladinou pouště
Pulsující myriáda průzračnosti
Jdi tam dívko jdi
Vykopej zlatou žílu mé touhy

3
Jediná spanilá mezi živoucími
Elektrizující kštice v poryvech úplňku
Na křesle nahoty se všemi svými hračkami
Čirá ve své nevinnosti
Ty sama jediná živoucí na houpacím koni vesmíru
Potok žízně za tvými rty tryská
Oblékneme-li noční košili soumraku.

(25.4.2019)

Tři sny

1
Nemám nic nežli slova a tvá krásná tvář
Se po kapkách vytrácí z cedníku mé hlavy
Mé dny vydýchaný pokoj kde není hnutí
Tisíckrát navršované nic v sutinách černi

2
Siločáry oslepujícího lesku
Tvých magnetických očí
Stáčí střelku mé hlavy
Zpět do okamžiku kdy jsme byli jedno

3
Ráno ti kreslí stín
Plný nejsladší rosy
Na planinách dálek
Nesmyslných jak odloučení

4
Uviděl jsem tě
Ve srocení davu
Kolem záhony růží a veliké bílé domy
Ulice praskaly ve švech
V červených šatech vyšňořená
Šelma s hlavou komety
S vlasy v plamenech
Nejčistější touhy

Míjel jsem bludiště postav
Toporní panáci jejichž zraky mě nezajímají
Míjel jsem hlasy všech jenž mě milují
Abych doplul k tobě
Na rohu náměstí
Jsi to ty
Vždy ladná spanilá
Ve vitríně oblohy své nádhery
Napěchovaná peřím rozkoše
Moaré vůně barev
Vlahých večerů kdy nemyslíme na spaní

Mísíme svá těla až mezi námi není skuliny
Do jediné přítomnosti
Gejzír prstů ohně oddanosti
Mluvíš o smíchu a tvé stále živé oči
Těkají prostorem jak paprsky deště
Mé lásky tvé lásky
Lehkonohá lastura s broušenými boky
Oděná křehkostí ženy dítěte

*

První špitnutí do dne jenž se rodí
Zbytky mlhy ve vysoké trávě
Roztrhlé provazy loď je pryč zůstal jsi na vleklém moři sám
Nevidíš konec.

(12.4.2019)

Den zháší ohně

V mém zapomnění
Se nic nehýbe
Cizeluji tvůj úsměv
V rozvířeném prachu
Hledám ozvěny stop
Za hranicí noci
Tunelem trní jenž
Přesahuje veškerý prostor.

*

Skříň voňavého prádla
Napájí krví pupeny
Prvního vzdechu jara
Pochodeň tvé hlavy
Oživuje noční zvěř
Příroda tě omotala
Krajkou lučního kvítí
Den tě nadnáší
Ženo hračko rozkoše
Píši tvé jméno
Na rub víček
Na vosk přítomnosti
Čas ti maluje
Krajinu kolem zorniček
Mluvíš-li o polibku
O svízeli milovat
Úsvit pije rosu
Přijď ke mně
Potáhni za opratě
Vroucí harfo vzdechů
Prostřená v peřinách
Jak hladina obzoru
Jediná skutečná píseň
Já ty my
My dva jeden.

(6.4.2019)